Dneska byl nádherně krásný den, protože byl strávený s Tebou jen! Tvá tvář mému oku lahodí, obzvlášť když ten sladký úsměv nahodí, mou náladu to krásně naladí. Má touha k Tobě stoupá prudce, když slyším tlukot Tvého srdce.
Společně se budem smát, společně se bouřky bát. Společně chodit spát, nechat si o sobě zdát. Společnou budoucnost mít, stále jen a jen spolu být.
Proč dlouze mluvit, když stačí říci pouze… Miluju Tě!
Teď je ráno, nám je přáno. Ty máš ráda mě a já zas Tebe, patříme k sobě jak hvězda a nebe. Já myslím, že štěstí jsem musel mít, vždyť nemusím jen snít, ale smím Tvým klukem být! Já miluji Tě moc, myslím na Tebe každý den a každou noc. Já děkuji Ti za Tvou lásku, vždyť cením si i Tvého vlásku. Co do básně více psát, snad jen: Beruško, mám Tě rád!
Jsem jak zámek u dveří – nikdy si mě nikdo nevšiml. Pak jsi přišel Ty a najednou je mé srdce uzamčené a nejde odemknout pro nikoho jinýho, protože Ty jediný máš klíč!
Má lásko, jestli bude nebe bez slunce, tak svět bude temný a jestli já budu bez Tebe, tak budu bez krve a bez duše, a proto Tě miluji navždy.
Nedokážu si představit život bez toho, na kom mi nejvíc záleží a koho strašně moc miluji! A tím člověkem jsi Ty – lásko! Věř mi, že jsi jediný, že v mém životě není místo pro jiného. Celé mé srdce patří jen a jen Tobě. Miluji Tvé krásné oči, miluji Tvůj smích, miluji Tvé rty a polibky. Miluju Tě!
Dám Ti hádanku, schválně jestli ji uhodneš! Je to milý, hezký, mám to ráda, pořád na to musím myslet… Nevíš, která je to osoba? … Když si stoupneš před zrcadlo, tak to poznáš.
Láska je bolest i zklamání, ale i obrovské štěstí a právě to chci sdílet s Tebou!
Dlouhou dobu patříme sobě, své tělo chci dát jen Tobě. Milovat s Tebou chci se stále, mé vyvrcholení se blíží do finále…