Hádej, hádej, moje zlatíčko, pro koho mi buší srdíčko. Jestli jsi sebe jako první možnost dal, už nemusíš hledat dál! Dny s Tebou jsou tak krásné, ať naše láska nikdy nevyhasne. Být bez Tebe znamenalo tolik prázdných dnů, kluk jako Ty byl jen součástí mých snů. Teď, když už jsi i skutečností, znamenáš pro mě ooobrovské štěstí. Budu vždycky s Tebou, to Ti slibuju, nezapomeň, že Tě přeci MILUJU!
Až se Tě někdo zeptá, kdo má Tě rád, řekni, že já… a nebudeš lhát!
Odraz Tvé tváře mě hřeje v očích, vůni Tvého těla cítím při každém nádechu. Cítím Tvé polibky, cítím Tvé dlaně, srdce se mi rozbuší, vzpomenu-li si na ně!
Tvé rtíky jako z hedvábí, ty mě vždycky přivábí. Políbíš mě na tělo a i kdyby se mi nechtělo, vzruší mě to moc. Nevolej o pomoc…
Miluju… toužím… žiju… Tebe… po Tobě… pro Tebe…
Prdelko, neuměla bych si bez Tebe svůj život představit, a prosím, věř mi to. Já se k Tobě chovám někdy ošklivě a sama to vím, ale pak mě to mrzí víc než Tebe – já Tě strašně moc miluju a vážně bych bez Tebe nechtěla už nikdy být.
Když jseš u mě, je mi krásně, jen pro Tebe chci skládat básně. Když mě hladíš, je mi sladce, chci cítit jen Tvé ruce. Když mě líbáš, je mi blaze, cítím se jak mraky v mlze. Když mě laskáš, chci Tě unést tam, tam, kde není smutek a žal.
Miluju Tě, lásko moje, miluju Tě čím dál víc, budu klidně pořád Tvoje, chci jen Tebe a už nic!
Ty jsi můj svět, jsi mé všechno, jsi má noc i mé jitro a já miluji Tě a nikdy nepřestanu.
Těžko Ti už odolám, vždyť Tě ve svém srdci mám…